Krušná výprava to byla tedy na 100%. Ale vezměme to hezky od začátku, ať na žádný z těch zážitků nezapomeneme. Hned zprvu nás (nebo spíše rodiče) vyděsil autobus do Karlových Varů, který by téměř plný. Až v pozdějších dnech jsme pochopili skutečný význam slova „plný“, ale protože jsme skladní a dostali jsme hodného řidiče, vyjeli jsme. V KV jsme nakoupili sobotní véču a vyrazili dalším autobusem vstříc nočním vrcholkům. Nad Božím Darem se rozprostírala černočerná tma, sem tam vykoukla hvězda, ale díky světelným kamínkům jsme Žižkárnu objevili bez problémů. Jelikož jsme všichni byli znaveni cestou, navečeřeli jsme se a každý dříve či později ulehl, aby se připravil na zítřejší výlet. Ačkoliv všechny rosničky předpovídali slunce, sobotní ráno jsme ho neviděli. Nám to ale starosti nedělá, vždyť víte. Vyrazili jsme přes Německo (obrázek první) do Božího daru pozdravit ježíška a po žluté do Jáchymovského bazénu. Cestou jsme samozřejmě blbli a lítali kde se dalo, házeli se do pangejtů, hledali lodě, objevili studánku a pomalu sestupovali do studého zamlženého údolí. Dokonce i nožky nás už lehce bolely, proto vodní relaxace přišla právě vhod. Všichni zázračně ožili a z těch 5i „neplavců“ co jsem měla na starosti, se všichni za 15 minut stali profíky. Díky našemu skvělému týmu jsme také objevili autobus jedoucí za 5 minut a už jsme mazali ven. V autobuse to sice vypadalo, že všechny síli zůstaly v bazénu, ale po pořádné večeři (buřtguláš) se všichni probudili. A tak nám na nespavost naordinoval Jerry večerní rozcvičku, završenou hledáním světelných kamínků kolem chaty. Veřte nebo ne, děti stejnak spát nechtěli! Pokračování příště. Zvlášnít poděkování: Jerry+Niky a Hejky. Za rychlé, operativní a kreativní myšlení při drobných zásecích, skvělé palačinky, guláš… Lázeňským paním v Jáchymovském aquaparku, které kupodivu nezpanikařily a velice mile a ochotně nám vše vysvětlily…..
Bára
33. oddíl ŠípSkautský oddíl z Plzně - Doubravky