7:45, nedělní ráno u Hutníka a pět statečných: Vlk, Evča, Delík, Hurvínek a Mech. Cestou vlakem spíme, klábosáme, jíme a vůbec se psychicky připravujeme. Ve špičáckym tunelu si obouváme botky a za vtipkování vysedáme do zimní reality – 6 pod nulou, dvacet čísel čerstvího prašánku, na obloze sem tam světlejší flek a mumraj natěšenejch lyžařů klouzajících k vleku – šumavská klasika. Cestou do Špičáckýho sedla si střílíme ze snowborďáků, spíláme řidiči a Vlk pak i klouzajícím běžkám ( něco tam prej mam z minula :o). První mazání: Vlk „ Fialovej, jasně“…………….o 1 km dál „taky vám to tak klouže?“, Hurvínek „Slečno prosim vás, co mažete?“ ………s úsměvem nás předjíždí. Mech „Na modrej to jede jako fík:o))“. 12: 00 od Hofmanek už to s novym voskem frčí a všichni si libujem: Šmauzy, Starej Brunst (prudká romantika), Gerlovka. Pak přes silnici a po sněhovym útesu směr Hůrka – tady začíná nejhumornější část – půlmetr prašanu, mírný sjezdík, ale exkluzivní pády a salvy smíchu. A je tu Hostinec na Hůrce – šenk jak z filmu, vousatej horal, skvělá bramboračka, krb, pohoda. 15:00 zvedáme kotvy a jedeme elegantně (Delík) směr jezero Laka. Na loukách kolem zvoničky se protrhává obloha, nikde nikdo, záblesky slunka, nádhera. Na Laka drobná sváča ( doporučujem si nezouvat lyže:o) a valíme dál, aby sme se zahřáli. Je fakt kosa, ale výstup na Polom a pár pádů pro zasmání to jistí. 8 km famozního sjezdu s několika karambolama, závodem v soupaži a estetickým zážitkem z Delíkova stylu), bylo zlatou třešní na závěr. Pozdějš sme zjistily, že Delík vlastně jede v botech do tanečních – psí dečky. Je to hrdina. 17:30 zbejvá jen projít Trpaslíkov (Ž.Ruda) a tradičně uzavíráme v Nádražce, kde si dáváme baštu – svojí ( hostinská „ Tu klobásu vám donesu, ale chleba už nemáme, tak jestli máte vlastní? :o) Ve vlaku pak přetřásáme heroické historky z vejletu, je nám hej. Skol a za rok zas a s větší partou.
Mech