Počátkem posledních několika let jsme jezdili testovat tvrdost vody horažďovického bazénu. Letos jsme sice zůstali věrni originálnímu názvu „potápěčská výprava,“ ale zato jsme se tentokrát rozhodli pro bazén v Rokycanech. Do toho jsme se z rokycanského nádraží dostali pod vedením místního studenta a patrona Delíka, který nám cestu zpestřoval rozmanitým komentářem o pamětihodnostech tohoto města. Po Skautské ulici jsme došli až k budově, zaplatili vstupné a vydali se vstříc vodním radovánkám. Nejoblíbenější atrakcí se stal samozřejmě tobogán, kde byl Delík vyhlášen nejpomalejším jezdcem. Ve složitém labyrintu sprch a šaten jsme objevili páru, oddávali se perličkovým masážím, zkrátka užívali si bazénu, a tak nám čas rychle uběhl. Po převlečením jsme si zašli do bufetu na vše možné od baget až po horkou čokoládu a v ten pravý čas jsme vyrazili zpět. Cestou jsme objevili staré kolo, z kterého byl Jája jako u vytržení, ale to už jsme museli odejít na nádraží. Tam jsme nastoupili do lokálky s milou paní průvodčí a příjemně unaveni jsme se nechali vézt domů…
Krasty
33. oddíl ŠípSkautský oddíl z Plzně - Doubravky