Naše putování začalo v sobotu v půl osmé na nádraží v Plzni. Vlakem jsme se přes Přeštice a Klatovy dostali do Zelené Lhoty. Vystoupili jsme a vydali se na vrchol „menšího kopečku“. Cestou proti nám jelo asi 60 cyklistů (kdosi to počítal přesně). Po šesti kilometrech jsme stanuli u malebné chaloupky, která, jak nám bylo řečeno, bude naším útočištěm pro tento víkend. Po krátkých pokusech o oběd kdosi objevil v chalupě plynový vařič, který nás nezklamal. Pod chalupou byla na stromě houpačka, která asi nebyla ráda, když se na ní někdo věšel a dala to patřičně na vědomí Jájovi, Báře, mně a kdoví komu ještě. Pak jsme se vydali na další výlet. Vyrazili jsme do lesa směrem na Můstek, kde byly ještě zbytky sněhu, čehož jsme patřičně využili. Po hrozném stoupání jsme dorazili na rozcestí neznámého jména, kde jsme si zahráli na chřestýše a udělali maskované foto. Pak jsme dorazili na Můstek, kde se rozpoutal biomasakr ve sněhu. Cestou na Pernet našel Mech krásné místo na eskymáckou honičku, kterou jsme asi třikrát zopakovali. Pernet byl zavřený, a tak jsme se vrátili do chaty. Po večeři se Mech vydal na výzkumy a objevil ještě lepši houpačku. Dalo se na ní sedět a byla asi šest metrů dlouhá. Byla skvělá!!! Sice jsme se báli, že vrazíme do stromu, ale to se nikomu nestalo. Po večeři jsme si povídali v pěkné místnosti „s barem“. Když už nás prohlížení kroniky omrzelo, někteří šli spát do pilinovými kamny vytopených pokojů (valná většina) a my ostatní jsme šli na noční výlet. Ve tmě se sice nejde nejlépe, ale moc se nám to líbilo. Druhý den jsme vyspávali do půl desáté a po snídani jsme šli do nedalekého lesíka na schovávanou. Pak někdo objevil starou zeď a navrhl, abychom na ní udělali stavby. A tak je na Šumavě plackoid, muchomůrkor a mnoho dalších staveb a tvarů. Když jsme skončili, nacpali jsme „piliňáky“ pilinami a po obědě jsme zahájili sestup. Na cestě zpátky jsme hledali Kubu v lese a pak jsme si to už hasili ve vlaku směr Plzeň.
Krasty
33. oddíl ŠípSkautský oddíl z Plzně - Doubravky