Výprava do Krušných hor

Občas to nevypadá růžově – výprava družiny Sov se začala rozpadat ještě dřív, než vůbec začala. Několik členů se odhlásilo a chvíli to vypadalo, že z celé akce nebude nic. Ale chuť někam vyrazit nakonec vyhrála. A tak jsme jeli. V trochu netradičním složení – jen dva z družiny Sov a k tomu pět vedoucích. Jedno auto, sedm lidí a plán, který vznikal spíš cestou než dlouhým připravováním.

V pátek jsme nechali auto v Nejdku, nahodili batohy a přes Pernink jsme došli do Abertam. Tam, kousek za městem, jsme přespali – pod nebem jak to máme rádi. Ráno bylo svěží, ale v nohách jsme měli chuť pokračovat. Vyrazili jsme směrem na Rýžovnu, kde nás čekal teplý oběd a chvíle klidu. Cestu zpět jsme si vychutnali podél Blatenského příkopu – příroda se probouzela a my jsme si jen užívali klid, smích a tu zvláštní pohodu, která přichází, když nikam nespěcháte.

I když to byla výprava malá a původní plány vzaly za své, nakonec z toho byla jedna z těch akcí, které si člověk pamatuje právě kvůli tomu, jak jednoduché a opravdové to celé bylo. Někdy méně znamená víc.

Dejv