Cyklovýprava 2015

Kdopa by tomu věřil, že od poslední cyklovýpravy uběhli již dva roky? Říkáte si to je času co a proto jsme se rozhodli 19.9 tuto akci zopakovat. Ačkoliv jsme říkali, že tempo akce bude pozvolné a klidné, tak účast byla dost malá a to se nám ještě několik lidí den předem omlouvalo, že nemají čas… No posuďte sami z fotek, ale zase musíme uznat, že počasí nám vyšlo naprosto nádherně. A ty panoramata, oběd na Býkově a odpolední posezení v cukrárně no to bylo doslova fantastické. No kdo jel tak rozhodně nelitoval… A všichni jsme si akci i přes malou účast (3 ježci, 1 liška, 2 jeleni ,3 rodiče, 3 vedoucí) užili. Menší popis cesty: Začali jsme u kluboven v předem domluveném čase a vyjeli jsme směrem na Bílou horu, kde ti odvážnější zvolili prudší výšlap a ti co se ještě rozehřívali si dali delší táhlý kopec. Nahoře, když jsme čekali na posledního nejodvážnějšího člena výpravy se k nám přidal Jája. A pak jsme byli všichni komplet, tak jsme mohli vyjet cyklostezkou pod Zruč a do Druztové, kde jsme zabočili doleva a vyjeli mezi pole. Kde nás čekalo první focení – (aby bylo co porovnávat) následně jsme přejeli hlavní silnici a u rybníčka byla první občerstvovací pauza. Následně nás čekalo krátké stoupání, kde Johnny makal jako raketa a kopec vyjel jako první. Poté jsme sjeli menší sjezd a přejeli jsme silnici, kde pohotový Martin zasáhl a začal fotit. Pak jsme se nějak už ani nevím jak dostali do Žichlic, které jsme projeli do Hromnic, kde jsme potkali pána co prodával brambory. No to byl systém panečku. Pak co jsme opět počkali na všechny jsme se vydali do kopce k Hromnickému jezírku a to byl fakt hukot. A všichni jsme to přežili. U jezírka nastala opět oblíbená činnost a to svačinka. Pak jsme se rozhodli opět vyrazit a vyjeli jsme ještě výš na vyhlídku, kde se již oficiálně obědvalo. Pak jsme sjeli na Býkov, kde jsme potkali kamioňáckou stavbu a já jsem si dal pořádný ŘÍZEK. Přičemž se odpojil nejmladší ježek, pro kterého si přijel servis tým (nic se závažného se nestalo – jenom došly síly.) A pak jsme vyrazili cestou zpět do Plzně, kdy jsme projeli Českou (NĚMĚCKOU) Břízou a ve Zruči jsme si v cukrárně dobyli cukry. Celou akci jsme zakončili na lávce u Sv. Jiří pozorováním nutrií. No nebylo to super? Pár statistik: – Najeto: 35,6 km – Průměrná rychlost: 11,5 km/h – Doba jízdy: 3:05 – Měření jízdy Martin: ZDE


Martin