Vařečková výprava na Hracholusky

Asi půl hodiny po vystoupení z vlaku, se naše 19ti členná banda ocitla na hřišti pod hradem Buben. Zde jsme se rozdělili do tří skupin a zahráli si hru, při které jsme si zopakovali svá jména. Na hradě jsme se proměnili v hledače tajných chodeb a pokladů. Jako nejúspěšnější se ukázal Hejkal se svou skupinou. Po chvíli cesty začalo většině z nás kručet v břiše, a tak jsme se zastavili u óóóbrovského a moc starého dubu, kde jsme posvačili. Svačina nám dodala sílu, a tak jsme mohli vystoupat na Hracholuskou přehradu. Zde jsme obdivovali parník Plzeň a Šutr se opět stal na pár minut kolotočem. No a protože venku nebylo žádné teplo a většina z nás byla pěkně promrzlá, zašli jsme si do místní restaurace na moc dobrou a moc horkou čokoládu. Když jsme odcházeli, bylo nám všem jasné, že teď přijde řada na naše vařečky. A taky jo. Pompo rozdal barvičky a vařečky se nám měnily pod rukama. A pak jsme objevili něco, co nás zaujalo. Šlapadla! (Samozřejmě vytažená na břehu) Někdo je využil k dobití a někdo k vybití své energie. Každopádně se hodily pro výstavu našich uměleckých vařeček. Všichni jsme se shodli na tom, že nej vařečka je číslo 6, a tak – jako na konci každé výpravy – došlo k předání putovní opice – od Vašíka Káje.


Anča