18. listopadu léta páně 2006 jsme se zbytečně brzy ráno sešli na hlavním nádraží. Cíl byl jasný – Amerika. Ještě s rozespalýma očima jsme tedy nastoupilli do vlaku směr Karlštejn. Tato vesnička nás uvítala vlídně a i místní obchodníci roztáli po té, co jsme si zaplatili fotografii s výrem. Jako bonus jsme si vyslechli i nějaké to odborné povídání. Bejdovi se to nějak zalíbilo a tak si otevřel vlastní kšeft, ale dlouho mu to nevydrželo:) Po prohlídce exteriéru Karlštejna jsme se vydali na Ameriku. Cesta to byla náročná a nejeden z nás se při ní zapotil, ale pak se před námi rozprostřela v celé své kráse. Ano, byla to Malá Amerika. Byl to vskutku pěkný pohled, který byl umocněn tím, že nám Bára přečetla poutavou pověst. Pak se naši drazí roveři a vedoucí odebrali kamsi do ameriky a zbytek se jal hrát škatulata. Předtím, než jsme si pořádně nacpali břicha svým výborným obídkem, řekli jsme si co dělat , když si zlomíme ruku. Pak bylo třeba zase chvíli jít, ale to bychom nabyli my, kdybychom si cestou nezahráli pořádný biomasakr. To už se před námi otevřel ještě hezčí pohled než před chvílí a my jsme pochopili, jak mocná čarodějka je příroda. Mě osobně Velká Amerika vzala dech, a tak jsem si lehla a odpočívala. Jiným však jakoby dodal ten pohled energii, a tak počal další biomasakr, který volně přešel v trojnožku. pak se ale naplnil čas a my jsme toto kouzelné místo museli opustit.
Anča
33. oddíl ŠípSkautský oddíl z Plzně - Doubravky