Houbařská výprava

Letošní „operace mochomůrka“ započala v sobotu ráno na doubravecké vlakové zastávce. Celkové vybavení tvořily jen asi čtyři košíky, což je docela dobrý výsledek, vezmeme-li v úvahu fakt, že bleskový průzkum ukázal, že z desetičlenné expedice víc než polovina houby nemá příliš v oblibě. Přesto jsme s chutí nastoupili do vlaku, kde nám Soptík vyjednal 70tiprocentní slevu a ještě při tom s námi stíhal hrát slovní kopanou. Když jsme vystoupili z vlaku, tak jsme nejkratší cestou zašli do lesa, ve kterém jsme celý den, celkem bezúspěšně, hledali nějaké ty houby. Cestou jsme si zahráli pašeráky, poskládali písmenka schovaná v lese a vyluštili zprávu, že si máme ulomit přesně půl metru dlouhý klacek. Nejpřesnější z nás byla Nikča. Monča zase excelovala v následující hře, kdy jsme měli ten klacek nepozorovaně odhodit – byla stále pod Bratránkovým bystrým dohledem. Pak jsme posvačili na pařezu, který nám sliboval zvací letáček a odtud jsme pokračovali na louku, kde jsme si zahráli trojnožku a kde také Soptík rozlehl asi čtvrtou a také poslední houbu, kterou jsme za celý den našli. Po vydatném odpočinku jsme došli na nádraží, kde se strhl velký boj o jedinou lavičku, jak již ve vlaku prozřetelně předpověděl Soptík. Později se ukázalo, že těch laviček bylo asi pět. Přestože jsme hub moc nenašli, nemůžeme říci, že by výprava byla neúspěšná – počasí nám přálo a tak jsme si jí jaksepatří užili.