Pro většinu zúčastněných začala výprava příjezdem na vlakovou zastávku na Brčálníku a prvním (ale zdaleka ne posledním) pochodem do kopce k chatě. Poté, co byli všichni ubytováni, jsme si zahráli několik her a začali se věnovat obědu. Roveři zatím odešli najít amfteátr na večerní představení, kde za Mechovy pomoci připravili scénu. Pak jsme všichni vyrazili na výlet do okolí, během kterého jsme stihli plně obsadit posed, postavit skřítkovské příbytky z mechu, klacíků a kamenů, vybojovat bitvu se zbytky sněhu a zahrát si divadelní hru s lahví. Po návratu do chaty následovala trojnožka a hlavně (pro ty, kteří měli čas) večeře.
Jak se stmívalo, z vedlejší louky pomlu prosvítal svit pochodní. Blížilo se očekávané uvedení táborové hry, představení o hrnci s pokladem, který vlastnil a pod zem zakopal lakomý Euklio (Kryštof), který chtěl provdat svoji krásnou dceru (Perla) za obtloustlého „udělaného“ obchodníka (Bejček). Ona byla však zamilovaná do mládence (Bratránek), jehož věrný otrok (Jája) se dozvěděl o pokladu, ukradl ho a liboval si, jaký je Euklio hlupák. Do děje nakonec zasáhli bohové (Radka), kteří za zpěvu Masařčiny flétny vystoupali (po laně) na Olymp a přikázali Eukliovi, aby nebránil dceřinu štěstí.
Po představení odešel Jája hrát k ohni na kytaru a když už nám začínala být zima, tak jsme vyrazili na krátkou a trochu strašidelnou výpravu s pochodněmi do lesa. Pak už jsme byli všichni unavení a šli jsme spát. Ráno jsme ale vstali překvapivě brzo a po snídani jsme vyrazili do slibované Pohádkové země. Prohlédli jsme si modely skřítků a strašidýlek, nakresli si svoje vlastní a na počítači si poskládali pohádkové puzzle. Z výstavy jsme se zašli ještě podívat na farmu, kde nás uvítal pan hospodář a prasátka, krávy, ale samozřejmě i otevřená hospoda a v ní nanuky. Obloha se začala zatahovat a mi radši vyrazili zpět na chatu, kde jsme si smlsli na obědě a pak na slibovaném turnaji v člověče nezlob se. (já sem se zlobil až moc a nakonec jsem to vzdal) 🙂 Po turnaji už se počasí umoudřilo, tak jsme si zahráli ještě několik her, zabalili si batohy a zatímco si Vlk s Jájou a Pompem „užívali“ úklid chaty, zahráli jsme si na louce poslední akční hru, při které se všichni dost proběhli (Mech si se svými pronásledovateli dokonce vyběhli ten obávaný kopec).
No, a pak už jsme dali chatě sbohem a vyrazili dolů na vlak. Řekl bych, že tato výprava byla zčásti divadelní, neboť kromě divadelního vystoupení roverů měl Mech připraveno i několik divadelních představení.
Krasty
33. oddíl ŠípSkautský oddíl z Plzně - Doubravky