Brigáda na Paulince 2004

Jediné sluníčko, které jsme si o tomto víkendu užili, na nás pražilo ve voze náhradní autobusové přepravy. Asi po dvou hodinách cesty jsme dorazili do Sušice, kde jsme museli se všemi věcmi, co jsme měli s sebou, jít a pak i běžet po beznadějně dlouhé nádražní ulici na nábřeží. Když jsme šťastně stihli autobus a dostali se na místo, postavili jsme přístřešek a odnosili dřevo, zatímco Mech kácel stromy a Hurvínek se mořil se strunovou sekačkou. Večer jsme se sbalil a vyrazili na Antýgl „zkontrolovat“ plavební kanál, na kterém nás zastihl obrovský déšť… Nezoufali jsme si však a s písničkou na rtech jsme překonali všechny možné útrapy a nástrahy a noční krajinou pokračovali až do vytopeného srubu, kde nás promoklé a unavené, ale šťastné, přivítal Eda. Ráno jsme posnídali a naše cesty se rozdělili. Zatímco Pompo šel shlédnout výstavu v elektrárně Vydra, Hurvínek s Mechem se šli „cachtat do Otavy“ a já si vyjel na kole krásnou cestou hledat svojí ztracenou bundu (kterou jsem stejně nenašel). Po obědě jsme odvezli ještě asi šest plně naložených kárek dříví a vydali se na cestu zpět. Mech si zablbnul na cvičné horolezecké stěně sušického nábřeží a pak už jsme cestou jen povídali a povídali a povídali… Byla to hezká akce, škoda, že nás tam nebylo víc…


Krasty