Cíl této výpravy se podařilo dokonale zatajit naprosto před všemi. Byli jsme různými rafinovanými úskoky a dezinformacemi zmateni tak, že se nešťastní rodiče na nádraží do poslední chvíle mohli rozhodovat mezi Šumavou, Chebskem, Domažlickem, Pardubickem či Křivoklátskem. Kdyby nedorazil Vlk, všichni bychom se rozjeli do různých koutů republiky a asi už bychom se nesetkali… Rychlíkem a potom i „rychlovlakem“ jsme odjeli do Karlštejna, kde jsme po shlédnutí modelu železnice vyrazili na hrad. Po úmorném výstupu jsme se dozvěděli o jeho rekonstrukci, a tak jsme opět sestoupili do údolí, abychom se nasvačili, zahráli si botanickou hru a krásně si zamazali boty při našem „přespolním běhu.“ Pak jsme se rozdělili na dvě poloviny a hráli jsme stopovačku, jejíž cílem byl úkol: hledejte nás v okruhu 300km (aha, to kdybychom se na nádraží nesešli) Protože v první skupině byl Mech, najisto jsme vyrazili hledat na nejvyšší vrch v okolí… Když jsme se šťastně shledali, šli jsme si na blízkou loučku zahrát hry s lanem a potom jsme pokračovali krásnou přírodou mezi skalkami, jako někde v Tatrách. Po krátkém, opravdu krátkém obědě měli někteří energie příliš mnoho a jiní příliš málo, a proto se jedna skupina vydala přímo na nádraží a druhá šla pozdravit svatého Jana pod skálou. Nakonec jsme šťastně dorazili na nádraží, asi dvě minuty jsme čekali (jaký to přesný plán) a pak už jsme jen motali hlavu svým spolucestujícím procházkami po vagóně se zavázanýma očima…
Krasty
33. oddíl ŠípSkautský oddíl z Plzně - Doubravky