Dvoudenní výprava na tábořiště

Méně je někdy více. I tak se dá popsat situace na nádraží, kam ráno kromě organizátorů Vlka a Krastyho dorazil jen Kořínek, Pavel, Honzík a Železář (to se ale ještě nevědělo, že se tak bude jmenovat). Po docela bleskovém přestupu v Nepomuku, kdy jsme málem zapomněli vystoupit, jsme se dopravili až do Kasejovic, kde naše výprava začala. Na nejbližším kopečku jsme si vyzkoušeli práci s buzolou a orientaci v mapě a odtud jsme pokračovali v cestě a hráli několik slovních her. Právě hra „myslím si“ nám zabrala nejdelší dobu, protože jsme nebyli s to přijít na „železný kámen“ – odtud přezdívka Železář pro autora této zapeklité hříčky :) Po obědě jsme dorazili k Přebudovskému rybníku, kde jsme si zahráli výbornou šiškovku. Po řádném vyblbnutí jsme se přesunuli na tábořiště. Nejdříve jsme si zahráli hru na letadlo v mlze, což způsobilo řadu leteckých havárií, a pak jsme si vyzkoušeli stavbu přístřešku z celty. K večeru nás překvapil déšť, který sice trochu zkomplikoval opékání buřtů, zato nám příjemně bubnoval do střechy kuchyně celou noc. Ráno se nám ze spacáků moc nechtělo, a tak jsme se po pozdní snídani zabývali pantomimickou hrou a zkoušení šifer. Po rychlém obědě a sbalení věcí, jsme už vyrazili na pochod na vlak do Životic. Cestou zpátky nám sluníčko opět vesele svítilo…

Bohužel fotky nejsou k dispozici

Zapisovatel: Není znám.
Autor článku: krystof
Foto: