Plavební výprava

Dámy a pánově, chlapci a děvčata. Zápis této nad míru vyvedené výpravy bude tak trochu netradiční. Čtenář totiž nahlédne takříkajíc pod pokličku a dozví se nejen o průběhu našeho podniku, ale také něco málo z jeho příprav. Původní teoretický plán byl velmi prostý. Vystoupit z vlaku na pňovanském nádraží, krátkou, nenáročnou, leč zajímavou a poučnou procházkou dovést členy výletu až ke břehu vodní nádrže Hracholusky, zde vyčkat příjezdu parníku, jím se přesunout dál a na závěr opět krátkou, nenáročnou procházkou dorazit k jedné z nádražních budov, stojících vedle kolejí hlavní železniční trati Plzeň-Cheb. K velké radosti organizátorů akce, tj. Masi s Jájou, se tento plán nedal uskutečnit bez překonání vodního toku. Krátká, nenáročná procházka a nástupní místo parníku se totiž nalézaly každý na jiném břehu. Proto brzy ráno musel vyrazit realizační dříčtým, který dopravil stařičkou kanoi na butovský břeh přehrady a automobil, pádla, vesty a sebe na již zmiňované pňovanské nádraží. Zde vlastně výprava odstartovala. Všechno potřebné vybavení bylo rovnoměrně rozvrstveno a rozdáno našim nosičům. Nic tedy nebránilo vyrazit příjemným vycházkovým tempem směr Beraní dvůr. Po prvním kilometru se začalo probouzet z mlhavého spánku i slunce a dalo tak vzniknout krásnému baboletnímu dni. První svačinka na sebe nenechala dlouho čekat, a tak s výhledem na statek Beraní dvůr jsme ulehli v borovém lese a započal se bohatý hodokvas. Tento netrval závratně dlouho, neboť jedenáctá hodina dopolední vybízí spíše k menšímu posilnění. Cesta dále přes Flašku a železniční stanici Sulislav ubíhala pokojně a rychle. Nebýt jednoho ztraceného a naštěstí i znovu nalezeného mobilního telefonu, proběhla by takřka bez problémů. Včas jsme tedy dorazili na Butov, kde nás, lépe řečeno mě, čekal náročný úkol. Dostat všechny bratry a sestry na druhý břeh poměrně široké přehrady. Nebojácně jsem nasedl, chopil se pádla a několik desítek minut si hrál na převozníka. Přepluli jsme všichni, dokonce i suchou nohou, i když nezastírám, že mnohdy bylo na mále (samozřejmě ne vinou převozníka). Během plavení přistál na břehu záchranářský vrtulník, aby celou akci pozoroval a jistil, jak se dnes říká monitoroval. Když ale viděl, jak hravě jsme si s živlem poradili, odletěl bez práce pryč. Poté, co se naši skauti, skautky, vlčata a světlušky na souši opět sešikovali, vzali stečí místní bufet s nanuky a cukrovinkami. Ve chvíli, kdy byl bufet zcela vydrancován, jsme se přesunuli na parník.

Obrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokroniky

Zapisovatel: Není znám.
Autor článku: jaja
Foto: