Mikulášská výprava do okolí Příbrami

V sobotu ráno jsme se sešli na nádraží a po chvilce čekání na opozdilce, jsme už nastupovali do vlaku. Cesta proběhla příjemně, ani s přestupem ve Zdicích jsme neměli žádné problémy. Když jsme dorazili do Příbrami, zamířili jsme rovnou na informace, kde všichni vyfasovali mapky města a také jsme jim tam snědli všechny bonbóny. Holky byly pověřeny úkolem, dovést nás k hornickému muzeu, a tak jsme podle jejich navigace vyrazili. Cestu nám zkřížila pekárna, kterou jsme nemohli jen tak přehlížet, a tak jsme jí z chutí vykoupili a cpali se, až se nám dělaly boule za ušima. K cíli jsme dorazili bez větších potíží, dali si sváču a už se k nám hrnul pan průvodce. Provedl nás dolem a svezl vláčkem, z čehož jsme byli všichni nadšení. Do návštěvní knihy jsme se samozřejmě zapsali, a zároveň v ní poděkovali panu průvodci za jeho trpělivost s našimi nejmenšími. Potom nás čekala cesta na Řimbabu, kde jsme se měli uložit a přečkat noc. Dorazili jsme tam poklidným tempem, sice jsme cestou trochu bloudili,ale byla to sranda. Tam byl před nás postaven další úkol: najít klíč od klubovny, v níž jsme měli spát. A tak jsme se všichni pustili do hledání. Našli jsme ho a vešli dovnitř. Po menším ohledání klubovny jsme zjistili, že ta, do níž jsme vlezli, vůbec není ta správná a tak jsme se zase vyhrnuli ven a na druhý pokus už se trefili správně. Poté co jsme si odložili batohy a trochu si odpočinuli, jsme vyrazili ještě na menší procházku po okolí. K večeru se zahrálo pár her a šlo se spát, abychom i druhý den byli plní energie.To se opravdu povedlo, už v brzkých ranních hodinách nás probudil křik a tak jsme i my byli nuceni vstát. Po krátké snídani a sbalení věcí, jsme vyrazili na Svatou horu, kde jsme měli domluvenou prohlídku. Ovšem ještě před prohlídkou nás čekalo šílených 365 schodů. Když jsme nakonec všichni s jazyky na vestách dolezli (někteří se doplazili ) nahoru, ujala se nás slečna průvodkyně a ukázala nám všechny krásy Svaté hory. Prohlídka se nám moc líbila, ale bohužel jsme při ní všichni dost promrzli a tak jsme se po jejím skončení nahrnuli rovnou do tepla cukrárny. Masařka nám objednala teplý čaj, který jsme s díky přijali a každý z nás si také vybral zákusek na který měl chuť. Cestou z cukrárny na nádraží jsme narazili na Bejka a Mílu, kteří s námi do cukrárny nešli a raději si v parku vařili guláš. Když dojedli, přidali se k nám a všichni společně jsme se usadili v čekárně na nádraží. Na vlak jsme ještě chvíli čekali a když dorazil, nastoupili jsme a

Obrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokronikyObrázek fotokroniky

Zapisovatel: Není znám.
Autor článku: klara
Foto: